This article has multiple issues. Please help improve it or discuss these issues on the talk page . (Learn how and when to remove these template messages)
|
Czech verbs can be classified (arranged in classes) in several ways. The verbal classes can be characterised in terms of their morphological properties. Verbs that belong to the same class typically accept the same range of suffixes (endings). This article concerns the morphological classification of the Czech verbs and the formation of their admissible forms (including, to some extent, bookish and archaic ones).
The first attempts to classify Czech verbs from the morphological point of view were made in the 16th century, for example in Matouš Benešovský's Grammatica Bohemica from 1577. Vavřinec Benedikt Nudožerský in his work Grammaticæ bohemicæ libri duo (1603) distinguished four classes according to the present indicative ending of the 1st person singular: I. – ám, II. – ím, III. – u, IV. – i. Pavel Doležal in his Grammatica Slavico-Bohemica (1746), inspired by the Latin grammar, for the first time classified the Czech verbs according to the infinitive: I. vol-a-ti (vocāre), II. mil-ova-ti (amāre), III. lež-e-ti (iacēre), IV. uč-i-ti (docēre), V. pí-ti (bibere), VI. hr-nou-ti (sēmovēre, āmovēre) and, moreover, verba anomala, i.e. an arbitrary list of several tens of "irregular" verbs including the athematic ones.
The Czech (and generally Slavic) verbs have two distinct stems: the present stem (used in forming present indicative, imperative and present transgressive) and the infinitive stem (infinitive, past and passive participles, past transgressive and verbal noun). Both stems are equally important and frequent, it means that there are two basic possibilities of systematic classification of the Czech (generally Slavic) verbs, based either on the present stems or on the infinitive stems. For comparison the Latin verbs have three distinct stems (present, perfect, supine) and their classification is traditionally based on the present stem (I. vocā-, II. tenē-, III. leg-(ĕ,ǐ)-, IV. audī-), the infinitive itself is derived from the present stem (vocāre, tenēre, légĕre, audīre).
As there are six types of the infinitive stem, there are also six corresponding classes (Franz Miklosich, Formenlehre der slawischen Sprachen, 1856 and Jan Gebauer, Historická mluvnice jazyka českého, 1898), usually arranged in the following manner: I. nés-ti, vés-ti (*ved-ti), péci (*pek-ti), krý-ti, etc. (no stem suffix), II. tisk-nou-ti, III. slyš-e-ti, trp-ě-ti, um-ě-ti, IV. pros-i-ti, V. děl-a-ti, sáz-e-ti (*sad-ja-ti), láti (*la-ja-ti), bráti (*bьr-a-ti), kov-a-ti, VI. kup-ova-ti. This classification is very similar to the Doležal's one (though the class order is different).
The classification based on the present stem (e.g. August Schleicher, Formenlehre der kirchenslawischen Sprache, 1852, and esp. August Leskien, Handbuch der altbulgarischen Sprache, 2nd ed., 1886) distinguishes five classes, the classes I-IV have a distinct present stem suffix: I. nes-e-, ved-e-, jьm-e-, etc., II. dvig-ne-, III. kry-je-, *tes-je-, dêl-a-je-, *sad-ja-je-, kup-u-je-, IV. chval-i-, trъp-i-, V. *jes-, *dad-, *jad-, *vêd- (athematic consonantal present stems).
The system presented in this article is a system based on the Leskien's classification, adapted to the contemporary Czech language. The main differences are: a) the few athematic (and highly irregular) verbs are treated separately, b) the contracted děl-á- < *dêl-a-je- has moved from the class III to a new class V, c) the contracted sáz-í- < *sad-ja-je- has moved from the class III to the class IV.
The indicative present stem suffix is -e- (nes-e-š, nes-e, nes-e-me, nes-e-te) except the 1st person sing. (nes-u < *nes-ǫ) and the 3rd person plur. (nes-ou < †nes-ú < *nes-ǫ-tъ).
sing. | plur. | |
---|---|---|
ind. pres. | 1.-u 2.-eš 3.-e | 1.-eme 2.-ete 3.-ou |
imp.1) | 2. 3. -Ø | 1.-me 2.-te |
imp.2) | 2. 3.-i | 1.-ěme3) 2.-ěte3) |
pres. transgr. | m.-a f. n. -ouc | m. f. n.-ouce |
1) reduced imperative endings used in most cases: nes (but nesiž), nesme, neste
2) full imperative endings used if the root has no vowel: jmi, jměme, jměte
3) after some consonants the original iotation has been lost, e.g. třete < †třěte (so the modern imperative forms are undistinguishable from the present indicative forms)
The verbs of this class are divided in three groups according to the infinitive stem.
Group | |
---|---|
1 | no infinitive stem suffix, infinitive stem (= primary stem) ends in a consonant |
2 | no infinitive stem suffix, infinitive stem ends in a vowel |
3 | infinitive stem suffix -a- |
The infinitive stem has no suffix and is equal to the primary stem that ends in a consonant (nes-, vez-, ved-, plet-, pek-, moh-, záb-).
The primary stem ends in s or z (nes-, vez-).
pers. | ind. pres. sing. | ind. pres. plur. | imper. sing. | imper. plur. |
---|---|---|---|---|
1. | nesu | neseme | — | nesme |
2. | neseš | nesete | nes | neste |
3. | nese | nesou | nes (nesiž) | — |
participles | ||||
past | nesl nesla neslo | nesli nesly nesla | ||
pass. | nesen nesena neseno | neseni neseny nesena | ||
transgressives | ||||
pres. | nesa | nesouc | nesouce | |
past | (od)nes | (od)nesši | (od)nesše | |
infinitive | verbal noun | |||
nésti | nesení |
inf. | ind. pres. | imper. | pres. tr. | part. | past tr. |
---|---|---|---|---|---|
pásti | pasu, paseš | pas, paste | pasa | pásl, pasen | (pro)pás |
třásti | třesu ∥ třasu1), třeseš | třes, třeste | třesa ∥ třasa1) | třásl, třesen | (za)třás |
vézti | vezu, vezeš | vez, vezte | veza | vezl, vezen | (od)vez |
lézti | lezu, lezeš | lez, lezte | leza | lezl, lezen | (vy)lez |
hrýzti2) | hryzu, hryzeš | hryz, hryzte | hryza | hryzl, hryzen | (vy)hryz |
1) for třesu ↔ třasu, etc. see Root vowel mutation (přísti)
2)hrýzti (hryze) is archaic („svědomí je hryze“, OCz „črvie mě hryzú“ = me vermes rodunt) → replaced by hryzati (hryže), obs. hrýzati (hrýže)
The primary stem ends in d or t (ved-, plet-).
The infinitive ends in -sti (vésti < *ved-ti, plésti < *plet-ti).
pers. | ind. pres. sing. | ind. pres. plur. | imper. sing. | imper. plur. |
---|---|---|---|---|
1. | vedu | vedeme | — | veďme |
2. | vedeš | vedete | veď | veďte |
3. | vede | vedou | veď (vediž) | — |
participles | ||||
past | vedl vedla vedlo | vedli vedly vedla | ||
pass. | veden vedena vedeno | vedeni vedeny vedena | ||
transgressives | ||||
pres. | veda | vedouc | vedouce | |
past | (od)ved | (od)vedši | (od)vedše | |
infinitive | verbal noun | |||
vésti < *ved-ti | vedení |
inf. | ind. pres. | imper. | pres. tr. | part. | past tr. |
---|---|---|---|---|---|
krásti | kradu, kradeš | kraď, kraďte | krada | kradl, kraden | (u)krad |
housti | hudu, hudeš | huď, huďte | huda | hudl, huden | (za)hud |
břísti | bředu, bředeš | břeď, břeďte | bředa | bředl, bředen | (za)břed |
plésti | pletu, pleteš | pleť, pleťte | pleta | pletl, pleten | (u)plet |
mésti | metu, meteš | meť, meťte | meta | metl, meten | (za)met |
másti | matu, mateš | mať, maťte | mata | mátl, maten | (z)mát |
hnísti | hnětu, hněteš | hněť, hněťte | hněta | hnětl, hněten | (u)hnět |
růsti1) | rostu, rosteš | rosť, rosťte | rosta | rostl, (rosten) | (vy)rost |
1)růsti < *orst-ti: pass. part. rosten is not in use, there is a noun růst instead of rostení
pers. | ind. pres. sing. | ind. pres. plur. | imper. sing. | imper. plur. |
---|---|---|---|---|
1. | peku | pečeme | — | pecme |
2. | pečeš | pečete | pec | pecte |
3. | peče | pekou | pec (peciž) | — |
participles | ||||
past | pekl pekla peklo | pekli pekly pekla | ||
pass. | pečen pečena pečeno | pečeni pečeny pečena | ||
transgressives | ||||
pres. | peka | pekouc | pekouce | |
past | (u)pek | (u)pekši | (u)pekše | |
infinitive | verbal noun | |||
péci < *pek-ti | pečení |
Common Czech uses the forms peču, pečou, peč, péct instead of peku, pekou, pec, péci and můžu, můžou, (-mož), moct instead of mohu, mohou, -moz, moci.
inf. | ind. pres. | imper. | pres. tr. | part. | past tr. | noun |
---|---|---|---|---|---|---|
téci | teku, tečeš | tec, tecte | teka | tekl, tečen | (vy)tek | tečení |
tlouci | tluku, tlučeš | tluc, tlucte | tluka | tloukl, tlučen | (vy)tlouk | tlučení |
říci | řku, řčeš1) | rci, rcete1) | řka1) | řekl, řečen | (do)řek | řečení |
moci | mohu, můžeš | -moz, -mozte | moha | mohl, možen | (vy)moh | -možení |
stříci (se) | střehu, střežeš | střez, střezte | střeha | střehl, střežen | (vy)střeh | střežení |
stříci2) | střihu, střižeš | střiz, střizte | střiha | střihl, střižen | (vy)střih | střižení |
žíci3) | žhu, žžeš | žzi, žzete | žha | žehl, žžen | (se)žeh | žžení |
1)říci: the present stem forms řku, řčeš, rci, etc. are bookish ("…rci mi pravdu a víc nic, jest v Gilead balzám těchy…") → replaced by the present stem forms of -řeknouti (the infinitive only with a prefix): řeknu, řekneš, řekni and -řknouti (prefixed): -řknu, -řkneš, -řkni
2)arch.stříci (střiže) → replaced by stříhati (stříhá), -střihnouti (-střihne)
3)arch.žíci (žže) → replaced by other verbs: žhnouti (žhne), -žehnouti (-žehne), páliti (pálí)
pers. | ind. pres. sing. | ind. pres. plur. | imper. sing. | imper. plur. |
---|---|---|---|---|
1. | zebu | zebeme | — | zebme |
2. | zebeš | zebete | zeb | zebte |
3. | zebe | zebou | zeb (zebiž) | — |
participles | ||||
past | zábl zábla záblo | zábli zábly zábla | ||
pass. | (zeben, zebena, zebeno) | (zebeni, zebeny, zebena) | ||
transgressives | ||||
pres. | zeba | zebouc | zebouce | |
past | (za)záb | (za)zábši | (za)zábše | |
infinitive | verbal noun | |||
zábsti | zebení |
Note: In a similar conjugation, now obsolete, the primary stem ended in v, e.g. žíti (živ-e) < *živti (cf. živoucí, život) → replaced by žíti (ži-je), similarly pléti (plev-e) < *plevti (cf. plevel) → replaced by plíti (ple-je), see Class III.
The verbs of this type are obsolete except zábsti that is still in use.
inf. | ind. pres. | imper. | pres. tr. | part. | past tr. |
---|---|---|---|---|---|
hřébsti1) | hřebu, hřebeš | hřeb, hřebte | hřeba | hřebl, hřeben | (po)hřeb |
skúbsti2) | skubu, skubeš | skub, skubte | skuba | skubl, skuben | (vy)skub |
dlúbsti3) | dlubu, dlubeš | dlub, dlubte | dluba | dlubl, dluben | (vy)dlub |
tépsti4) | tepu, tepeš | tep, tepte | tepa | tepl, tepen | (vy)tep |
1)arch.hřébsti or hřésti (hřebe) → replaced by pohřbívati (pohřbívá), pohřbíti (pohřbí)
2)arch.skúbsti or skústi (skube) → replaced by škubati (škube)
3)arch.dlúbsti (dlube) → replaced by dlabati (dlabe), dloubati (dloubá); still used in some dialects ("proč do toho dlubeš?")
4)arch.tépsti (tepe) → replaced by tepati (tepe)
The infinitive stem has no distinctive suffix and ends in a vowel (ja-, tře-, mle-).
pers. | ind. pres. sing. | ind. pres. plur. | imper. sing. | imper. plur. |
---|---|---|---|---|
1. | jmu | jmeme | — | jměme |
2. | jmeš | jmete | jmi | jměte |
3. | jme | jmou | jmi (jmiž) | — |
participles | ||||
past | jal jala jalo | jali jaly jala | ||
pass. | jat jata jato | jati jaty jato | ||
transgressives | ||||
pres. | jma | jmouc | jmouce | |
past | (za)jav | (za)javši | (za)javše | |
infinitive | verbal noun | |||
jíti (-níti) < †jieti < *jęti → jmouti | (za)jetí, (od)nětí → (na)jmutí |
N.B. The infinitive jmouti (see also Class II) is a newly created form as the original infinitive jíti (jme) < *jęti can be confused with the homonymous infinitive jíti (jde) < *iti. The original infinitive jíti (after some prefixes -níti) is mostly preserved in the prefixed verbs where the confusion is not an issue, e.g. vzíti (vezme) vs. vzejíti (vzejde), odníti (odejme) vs. odejíti (odejde), vyníti (vyjme) vs. vyjíti (vyjde), etc. However new infinitives like odejmouti, vyjmouti are also in use (vzíti is an exception).
inf. | ind. pres. | imper. | pres. tr. | part. | past tr. | noun |
---|---|---|---|---|---|---|
vzíti | vezmu < *vъz-ьmǫ | vezmi, vezměte | — | vzal, vzat | vzav | vzetí |
-číti | -čnu < *čьnǫ | -čni, -čněte | -čna | -čal, -čat | (po)čav | -četí |
píti1) → pnouti | pnu < *pьnǫ | pni, pněte | pna | pjal, pjat | (se)pjav | pětí |
títi → tnouti | tnu < *tьnǫ | tni, tněte | tna | ťal, ťat | (s)ťav | tětí |
žíti → žnouti | žnu < †žňu < *žьnjǫ | žni, žněte | žna | žal, žat | (na)žav | žetí |
míti2) → mnouti | mnu < *mьnǫ | mni, mněte | mna | — | — | — |
klíti3) → klnouti | klnu < *klьnǫ | klň, klňte | klna | klel, klet (klat) | (pro)klev | kletí |
douti4) → dmouti | dmu < *dъmǫ | dmi, dměte | dma | dul, dut | (na)duv | dutí |
1) The infinitive pnouti (see Class II) is a newly created form as the original infinitive píti (pne) < †pieti < *pęti can be confused with the homonymous infinitive píti (pije). In contemporary Czech the original infinitive (píti) is not in use.
2) The original verb míti (mne) < †mieti < *męti (the infinitive of which could be confused with the athematic verb míti < †jmieti) has been replaced by a newly created verb mnouti (mne) with identical present stem forms (see Class II).
3) The original verb †kléti (klne) < *klęti has been replaced by two newly created verbs: klnouti (klne) with identical present stem forms (see Class II) and klíti (kleje) with identical infinitive stem forms (see Class III). The new verbs have slightly different meaning.
4) The original verb †dúti (dme) < *dǫti has been replaced by two newly created verbs: dmouti (dme) with identical present stem forms (see Class II) and douti (duje) with identical infinitive stem forms (see Class III). The new verbs have different meaning ("hruď se dme", "vítr duje").
pers. | ind. pres. sing. | ind. pres. plur. | imper. sing. | imper. plur. |
---|---|---|---|---|
1. | tru ~ třu | třeme | — | třeme |
2. | třeš | třete | tři | třete |
3. | tře | trou ~ třou | tři (třiž) | — |
participles | ||||
past | třel třela třelo | třeli třely třela | ||
pass. | třen třena třeno | třeni třeny třena | ||
transgressives | ||||
pres. | tra | trouc | trouce | |
past | (se)třev | (se)třevši | (se)třevše | |
infinitive | verbal noun | |||
tříti < †třieti < *terti | tření |
inf. | ind. pres. | imper. | pres. tr. | part. | past tr. | noun |
---|---|---|---|---|---|---|
dříti | dru dřu, dřeš | dři, dřete | dra | dřel, dřen | (za)dřev | dření |
příti | pru přu, přeš | při, přete | pra | přel, přen | (za)přev | pření |
mříti | mru mřu, mřeš | mři, mřete | mra | mřel, mřen | (ze)mřev | mření |
vříti | vru vřu, vřeš | vři, vřete | vra | vřel, vřen | (vy)vřev | vření |
-stříti | -stru -střu, -střeš | -stři, -střete | – | -střel, -střen | (pro)střev | -stření |
-zříti | -zru -zřu, -zřeš | -zři, -zřete | – | -zřel, -zřen | (po)zřev | -zření |
pers. | ind. pres. sing. | ind. pres. plur. | imper. sing. | imper. plur. |
---|---|---|---|---|
1. | melu | meleme | — | melme |
2. | meleš | melete | mel | melte |
3. | mele | melou | mel (meliž) | — |
participles | ||||
past | mlel mlela mlelo | mleli mlely mlela | ||
pass. | mlet mleta mleto ~ mlen mlena mleno | mleti mlety mleta ~ mleni mleny mlena | ||
transgressives | ||||
pres. | mela | melouc | melouce | |
past | (u)mlev | (u)mlevši | (u)mlevše | |
infinitive | verbal noun | |||
mlíti < †mléti < *melti | mletí ~ mlení |
The forms mlen, mlena, etc. and mlení are less common.
There are no other verbs of this type except mlíti in contemporary Czech.
The infinitive stem suffix is -a- (br-a-, zv-a-, maz-a-).
pers. | ind. pres. sing. | ind. pres. plur. | imper. sing. | imper. plur. |
---|---|---|---|---|
1. | beru | bereme béřeme | — | berme beřme |
2. | bereš béřeš | berete béřete | ber beř | berte beřte |
3. | bere béře | berou | beř, beřiž | — |
participles | ||||
past | bral brala bralo | brali braly brala | ||
pass. | brán brána bráno | bráni brány brána | ||
transgressives | ||||
pres. | bera | berouc | berouce | |
past | (se)brav | (se)bravši | (se)bravše | |
infinitive | inf. stem | verbal noun | — | |
bráti (sebrati) | br-a- < *bьr-a- | braní (sebrání) |
The present stem forms béřeš, beř, etc. are archaic.
inf. | ind. pres. | imper. | pres. tr. | part. | past tr. | noun |
---|---|---|---|---|---|---|
dráti | deru, dereš déřeš | der, derte deř, deřte | dera | dral, drán | (se)drav | draní |
práti | peru, pereš péřeš | per, perte peř, peřte | pera | pral, prán | (se)prav | praní |
žráti | žeru, žereš žéřeš/žířeš | žer, žerte žeř, žeřte | žera | žral, žrán | (se)žrav | žraní |
hnáti | ženu, ženeš | žeň, žeňte | žena | hnal, hnán | (se)hnav | hnaní |
pers. | ind. pres. sing. | ind. pres. plur. | imper. sing. | imper. plur. |
---|---|---|---|---|
1. | zvu zovu | zveme zůveme | — | zvěme |
2. | zveš zůveš | zvete zůvete | zvi zovi | zvěte |
3. | zve zůve | zvou zovou | zovi, zoviž | — |
participles | ||||
past | zval zvala zvalo | zvali zvaly zvala | ||
pass. | zván zvána zváno | zváni zvány zvána | ||
transgressives | ||||
pres. | zva zova | zvouc zovouc | zvouce zovouce | |
past | (vy)zvav | (vy)zvavši | (vy)zvavše | |
infinitive | inf. stem | verbal noun | — | |
zváti (vyzvati) | zv-a- | zvaní (vyzvání) |
The present stem forms zovu, zůveš, zovi, zova, etc. are archaic ("moudrost sama k sobě hloupé zůve").
inf. | ind. pres. | imper. | pres. tr. | part. | past tr. | noun |
---|---|---|---|---|---|---|
řváti | řvu, řveš řevu, řéveš | řvi, řvěte řevi | řva řeva | řval, (se)řván | (se)řvav | řvaní |
cpáti | cpu, cpeš | cpi, cpěte | cpa | cpal, cpán | (na)cpav | cpaní |
ssáti | ssu, sseš | ssi, ssete | ssa | ssal, ssán | (vy)ssav | ssaní |
tkáti | tku, tčeš | tci, tcete | tka | tkal, tkán | (u)tkav | tkaní |
pers. | ind. pres. sing. | ind. pres. plur. | imper. sing. | imper. plur. |
---|---|---|---|---|
1. | maži, mažu | mažeme | — | mažme |
2. | mažeš | mažete | maž | mažte |
3. | maže | maží, mažou | maž, mažiž | — |
participles | ||||
past | mazal mazala mazalo | mazali mazaly mazala | ||
pass. | mazán mazána mazáno | mazáni mazány mazána | ||
transgressives | ||||
pres. | maže | mažíc | mažíce | |
past | (vy)mazav | (vy)mazavši | (vy)mazavše | |
infinitive | inf. stem | verbal noun | — | |
mazati | maz-a- | mazání |
inf. | ind. pres. | imper. | pres. tr. | part. | past tr. | noun |
---|---|---|---|---|---|---|
vázati | váži/vážu, vážeš víži, vížeš | važ, važte | váže | vázal, vázán | (s)vázav | vázání |
kázati | káži/kážu, kážeš | kaž, kažte | káže | kázal, kázán | (při)kázav | kázání |
The indicative present stem suffix is -ne- (tisk-ne-š, tisk-ne, tisk-ne-me, tisk-ne-te) except the 1st person sing. (tisk-nu < *tisk-nǫ) and the 3rd person plur. (tisk-nou < †tisk-nú < *tisk-nǫ-tъ).
sing. | plur. | |
---|---|---|
ind. pres. | 1.-nu 2.-neš 3.-ne | 1.-neme 2.-nete 3.-nou |
imp. | 2. 3.-ni | 1.-něme 2.-něte |
imp. | 2. 3.-ň | 1.-ňme 2.-ňte |
pres. transgr. | m.-na f. n. -nouc | m. f. n.-nouce |
The verbs of this class are divided in two groups according to the primary stem ending.
Group | |
---|---|
1 | primary stem ends in a consonant (except syllabic r or l) |
2 | primary stem ends in a vowel or syllabic r or syllabic l |
The primary stem ends in a consonant except syllabic r or l (tisk-, h-).
pers. | ind. pres. sing. | ind. pres. plur. | imper. sing. | imper. plur. |
---|---|---|---|---|
1. | tisknu | tiskneme | — | tiskněme |
2. | tiskneš | tisknete | tiskni | tiskněte |
3. | tiskne | tisknou | tiskni (tiskniž) | — |
participles | ||||
past | tiskl tiskla tisklo ~ tisknul tisknula tisknulo | tiskli tiskly tiskla ~ tisknuli tisknuly tisknula | ||
pass. | tištěn tištěna tištěno ~ tisknut tisknuta tisknuto | tištěni tištěny tištěna ~ tisknuti tisknuty tisknuta | ||
transgressives | ||||
pres. | tiskna | tisknouc | tisknouce | |
past | (vy)tisk ~ (s)tisknuv | (vy)tiskši ~ (s)tisknuvši | (vy)tiskše ~ (s)tisknuvše | |
infinitive | verbal noun | |||
tisknouti | tištění ~ (s)tisknutí |
The forms tisknul, tisknut, (s)tisknuv, tisknutí are later created infinitive stem forms (formed regularly by using the suffix -nu-). Literary Czech prefers the original shorter forms (without the suffix -nu-) if they are in use (e.g. "dveře jsou zamčeny" is better than "dveře jsou zamknuty"). However some verbs use prevalently or exclusively the infinitive stem forms with the suffix -nu-. In some cases there is a difference in usage (e.g. "kniha je tištěna", but "ruka je tisknuta").
inf. | ind. pres. | imper. | part. | past tr. | noun |
---|---|---|---|---|---|
sednouti | sednu, sedneš | sedni | sedl, sednut | (u)sednuv | sednutí |
říznouti | říznu, řízneš | řízni | řízl, říznut | (vy)říznuv | říznutí |
-mknouti | -mknu, -mkneš | -mkni | -mkl, (za)mčen ~ (při)mknut | (při)mknuv | (za)mčení ~ (vy)mknutí |
hnouti | hnu, hneš | hni | hnul, hnut | (po)hnuv | hnutí |
lnouti | lnu, lneš | lni | lnul, lnut | (při)lnuv | lnutí |
-snouti | -snu, -sneš | -sni | -snul, -snut | (ze)snuv | -snutí |
pers. | ind. pres. sing. | ind. pres. plur. | imper. sing. | imper. plur. |
---|---|---|---|---|
1. | pnu | pneme | — | pněme |
2. | pneš | pnete | pni | pněte |
3. | pne | pnou | pni (pniž) | — |
participles | ||||
past | pnul pnula pnulo ~ pjal pjala pjalo | pnuli pnuly pnula ~ pjali pjaly pjala | ||
pass. | pnut pnuta pnuto ~ pjat pjata pjato | pnuti pnuty pnuta ~ pjati pjaty pjata | ||
transgressives | ||||
pres. | pna | pnouc | pnouce | |
past | (u)pnuv ~ (se)pjav | (u)pnuvši ~ (se)pjavši | (u)pnuvše ~ (se)pjavše | |
infinitive | verbal noun | |||
pnouti (†pieti < *pęti) | pnutí ~ (na)pětí |
inf. | orig. inf. | ind. pres. | imper. | part. | past tr. | noun |
---|---|---|---|---|---|---|
mnouti | †mieti < *męti | mnu, mneš | mni | mnul, mnut | (pro)mnuv | mnutí |
dmouti | †dúti < *dǫti | dmu, dmeš | dmi | dmul, dmut | (na)dmuv | dmutí |
tnouti ↔ títi | †tieti < *tęti | tnu, tneš | tni | ťal -tnul, ťat -tnut | (s)ťav -tnuv | (s)tětí -tnutí |
jmouti | †jieti < *jęti | jmu, jmeš | jmi | jal -jmul, jat -jmut | (při)jav -jmuv | (při)jetí ~ (na)jmutí |
The primary stem ends in a vowel or syllabic r or syllabic l (ply-, tr-, kl-).
pers. | ind. pres. sing. | ind. pres. plur. | imper. sing. | imper. plur. |
---|---|---|---|---|
1. | plynu | plyneme | — | plyňme |
2. | plyneš | plynete | plyň | plyňte |
3. | plyne | plynou | plyň (plyniž) | — |
participles | ||||
past | plynul plynula plynulo | plynuli plynuly plynula | ||
pass. | plynut plynuta plynuto | plynuti plynuty plynuta | ||
transgressives | ||||
pres. | plyna | plynouc | plynouce | |
past | (u)plynuv | (u)plynuvši | (u)plynuvše | |
infinitive | verbal noun | |||
plynouti | plynutí |
inf. | ind. pres. | imper. | pres. tr. | part. | past tr. | noun |
---|---|---|---|---|---|---|
hynouti | hynu, hyneš | hyň, hyňte | hyna | hynul, hynut | (za)hynuv | hynutí |
kynouti | kynu, kyneš | kyň, kyňte | kyna | kynul, kynut | (na)kynuv | kynutí |
trnouti | trnu, trneš | trň, trňte | trna | trnul, trnut | (s)trnuv | trnutí |
hrnouti | hrnu, hrneš | hrň, hrňte | hrna | hrnul, hrnut | (vy)hrnuv | hrnutí |
klnouti | klnu, klneš | klň, klňte | klna | klnul, klnut | (za)klnuv | klnutí |
The indicative present stem suffix is -je- (kry-je-š, kry-je, kry-je-me, kry-je-te) except the 1st person sing. (kry-ji < kry-ju < *kry-jǫ) and the 3rd person plur. (kry-jí < kry-jú < *kry-jǫ-tъ).
sing. | plur. | |
---|---|---|
ind. pres. | 1.-ji 2.-ješ 3.-je | 1.-jeme 2.-jete 3.-jí |
pres. transgr. | m.-je f. n. -jíc | m. f. n.-jíce |
imp. | 2. 3.-j | 1.-jme 2.-jte |
This class is divided in two groups according to the infinitive stem (1. kry-l, 2. dar-ova-l).
The primary stem ends in a vowel (kry-, la-).
pers. | ind. pres. sg. | ind. pres. pl. | imper. sg. | imper. pl. |
---|---|---|---|---|
1. | kryji | kryjeme | — | kryjme |
2. | kryješ | kryjete | kryj | kryjte |
3. | kryje | kryjí | kryj, kryjž | — |
participles | ||||
past | kryl kryla krylo | kryli kryly kryla | ||
pass. | kryt kryta kryto | kryti kryty kryta | ||
transgressives | ||||
pres. | kryje | kryjíc | kryjíce | |
past | (za)kryv | (za)kryvši | (za)kryvše | |
infinitive | inf. stem | verbal noun | — | |
krýti | kry- | krytí |
Common Czech uses the indicative present forms kryju and kryjou instead of kryji and kryjí.
inf. | ind. pres. | imper. | pres. tr. | part. | past tr. | noun |
---|---|---|---|---|---|---|
píti | piji, piješ | pij, pijte | pije | pil, pit | (vy)piv | pití |
bíti | biji, biješ | bij, bijte | bije | bil, bit | (roz)biv | bití |
šíti | šiji, šiješ | šij, šijte | šije | šil, šit | (se)šiv | šití |
žíti | žiji, žiješ | žij, žijte | žije | žil, žit | (pro)živ | žití |
klíti < kléti | kleji, kleješ | klej, klejte | kleje | klel, klet | (pro)klev | kletí, klení |
douti | duji, duješ | duj, dujte | duje | dul, dut | (za)duv | dutí |
pers. | ind. pres. sg. | ind. pres. pl. | imper. sg. | imper. pl. |
---|---|---|---|---|
1. | laji | lajeme | — | lajme |
2. | laješ | lajete | laj | lajte |
3. | laje | lají | laj, lajž | — |
participles | ||||
past | lál lála lálo | láli lály lála | ||
pass. | lán lána láno | láni lány lána | ||
transgressives | ||||
pres. | laje | lajíc | lajíce | |
past | (vy)láv | (vy)lávši | (vy)lávše | |
infinitive | inf. stem | verbal noun | — | |
láti < *la-ja-ti | lá- < *la-ja- | lání |
Common Czech uses the indicative present forms laju and lajou instead of laji and lají.
inf. | *inf. | ind. pres. | imper. | pres. tr. | part. | past tr. | noun |
---|---|---|---|---|---|---|---|
táti | *ta-ja-ti | taji, taješ | taj | taje | tál, tán (tát) | (roz)táv | tání |
přáti | *prьj-a-ti | přeji, přeješ | přej | přeje | přál, přán | (po)přáv | přání |
smáti se | *smьj-a-ti | směji, směješ | směj | směje | smál, smán (smát) | (u)smáv | smání (smátí) |
síti | *sê-ja-ti | seji, seješ | sej | seje | sel sál, set sát | (za)sev | setí |
váti | *vê-ja-ti | věji, věješ | věj | věje | vál, ván (vát) | (na)váv | vání (vátí) |
The primary stem ends in a consonant except few verbs of foreign origin (e.g. kon-stru-uje-, kon-stru-ova-ti from Latin con-stru-ere).
The infinitive stem suffix is -ova- (dar-ova-l, dar-ova-ti).
pers. | ind. pres. sg. | ind. pres. pl. | imper. sg. | imper. pl. |
---|---|---|---|---|
1. | daruji | darujeme | — | darujme |
2. | daruješ | darujete | daruj | darujte |
3. | daruje | darují | daruj, darujž | — |
participles | ||||
past | daroval darovala darovalo | darovali darovaly darovala | ||
pass. | darován darována darováno | darováni darovány darována | ||
transgressives | ||||
pres. | daruje | darujíc | darujíce | |
past | (po)darovav | (po)darovavši | (po)darovavše | |
infinitive | inf. stem | verbal noun | — | |
darovati | dar-ova- | darování |
Common Czech uses the forms daruju and darujou instead of daruji and darují.
The indicative present stem suffix is -í- (pros-í-m, pros-í-š, pros-í, pros-í-me, pros-í-te, pros-í) except the 3rd person plur. of sázeti and uměti (sázejí, umějí).
sing. | plur. | |
---|---|---|
ind. pres. | 1.-ím 2.-íš 3.-í | 1.-íme 2.-íte 3.-í/-ějí/-ejí |
pres. transgr. | m.-ě/-e f. n. -íc | m. f. n.-íce |
pres. transgr. | m.-ěje/-eje f. n. -ějíc/-ejíc | m. f. n.-ějíce/-ejíce |
imp. | 2. 3.-i | 1.-ěme/-eme 2.-ěte/-ete |
imp. | 2. 3. -Ø | 1.-me 2.-te |
imp. | 2. 3.-ěj/-ej | 1.-ějme/-ejme 2.-ějte/-ejte |
The verbs of this class are divided in two groups according to the infinitive stem (1. pros-i-l, 2. trp-ě-l/sáz-e-l).
The infinitive stem suffix is -i- (pros-i-l, pros-i-ti).
pers. | ind. pres. sg. | ind. pres. pl. | imper. sg. | imper. pl. |
---|---|---|---|---|
1. | prosím | prosíme | — | prosme |
2. | prosíš | prosíte | pros | proste |
3. | prosí | prosí | pros, prosiž | — |
participles | ||||
past | prosil prosila prosilo | prosili prosily prosila | ||
pass. | prošen prošena prošeno | prošeni prošeny prošena | ||
transgressives | ||||
pres. | prose | prosíc | prosíce | |
past | (vy)prosiv | (vy)prosivši | (vy)prosivše | |
infinitive | inf. stem | verbal noun | — | |
prositi | pros-i- | prošení |
inf. | ind. pres. | imper. | pres. tr. | part. | past tr. | noun |
---|---|---|---|---|---|---|
nositi | nosím, nosíš | nos, noste | nose | nosil, nošen | (na)nosiv | nošení |
spasiti | spasím, spasíš | spas, spaste | — | spasil, spasen1 | spasiv | spasení1 |
voziti | vozím, vozíš | voz, vozte | voze | vozil, vožen | (na)voziv | vožení |
choditi | chodím, chodíš | choď, choďte | chodě | chodil, chosen | (na)chodiv | chození |
platiti | platím, platíš | plať, plaťte | platě | platil, placen | (za)plativ | placení |
1) The passive participles spasen, spasena, etc. and the verbal noun spasení are in fact forms of the archaic verb spásti (see Class I-1). The corresponding forms of spasiti would be spašen and spašení (that are not in use).
The infinitive stem suffix is -ě- or -e- (trp-ě-l, trp-ě-ti, sáz-e-l, sáz-e-ti, um-ě-l, um-ě-ti).
pers. | ind. pres. sg. | ind. pres. pl. | imper. sg. | imper. pl. |
---|---|---|---|---|
1. | trpím | trpíme | — | trpme |
2. | trpíš | trpíte | trp | trpte |
3. | trpí | trpí | trp, trpiž | — |
participles | ||||
past | trpěl trpěla trpělo | trpěli trpěly trpěla | ||
pass. | trpěn trpěna trpěno | trpěni trpěny trpěna | ||
transgressives | ||||
pres. | trpě | trpíc | trpíce | |
past | (u)trpěv | (u)trpěvši | (u)trpěvše | |
infinitive | inf. stem | verbal noun | — | |
trpěti | trp-ě- | trpění |
Common Czech uses the 3rd person plur. indicative present form trpěj besides trpí.
inf. | ind. pres. | imper. | pres. tr. | part. | past tr. | noun |
---|---|---|---|---|---|---|
slyšeti | slyším, ..., slyší | slyš | slyše | slyšel, slyšen | (u)slyšev | slyšení |
ležeti | ležím, ..., leží -ležejí | lež | leže -ležeje | ležel, ležen | (po)ležev | ležení |
pers. | ind. pres. sg. | ind. pres. pl. | imper. sg. | imper. pl. |
---|---|---|---|---|
1. | sázím | sázíme | — | sázejme |
2. | sázíš | sázíte | sázej | sázejte |
3. | sází | sázejí | sázej, sázejž | — |
participles | ||||
past | sázel sázela sázelo | sázeli sázely sázela | ||
pass. | sázen sázena sázeno | sázeni sázeny sázena | ||
transgressives | ||||
pres. | sázeje | sázejíc | sázejíce | |
past | (pro)sázev | (pro)sázevši | (pro)sázevše | |
infinitive | inf. stem | verbal noun | — | |
sázeti | sáz-e- | sázení |
Common Czech uses the 3rd person plur. indicative present forms sázej and sází besides sázejí.
inf. | *inf. | ind. pres. | imper. | pres. tr. | part. | noun |
---|---|---|---|---|---|---|
chyběti | chyb-i-ti | chybím, ..., chybějí | chyběj | chyběje | chyběl, chyběn | chybění |
vraceti | vrát-i-ti | vracím, ..., vracejí | vracej | vraceje | vracel, vracen | vracení |
-cházeti | chod-i-ti | -cházím, ..., -cházejí | -cházej | -cházeje | -cházel, -cházen | -cházení |
kráčeti | kroč-i-ti | kráčím, ..., kráčejí | kráčej | kráčeje | kráčel, kráčen | kráčení |
-táčeti | toč-i-ti | -táčím, ..., -táčejí | -táčej | -táčeje | -táčel, -táčen | -táčení |
pers. | ind. pres. sg. | ind. pres. pl. | imper. sg. | imper. pl. |
---|---|---|---|---|
1. | umím | umíme | — | umějme |
2. | umíš | umíte | uměj | umějte |
3. | umí | umějí | uměj, umějž | — |
participles | ||||
past | uměl uměla umělo | uměli uměly uměla | ||
pass. | (roz)uměn (roz)uměna (roz)uměno | (roz)uměni (roz)uměny (roz)uměna | ||
transgressives | ||||
pres. | uměje | umějíc | umějíce | |
past | (poroz)uměv | (poroz)uměvši | (poroz)uměvše | |
infinitive | inf. stem | verbal noun | — | |
uměti | um-ě- | umění |
Common Czech uses the 3rd person plur. indicative present forms uměj and umí besides umějí.
The indicative present stem suffix is -á- (děl-á-m, děl-á-š, děl-á, děl-á-me, děl-á-te) except the 3rd person plur. (děl-a-jí < †děl-a-jú < *dêl-a-jǫtъ). The infinitive stem suffix is -a- (děl-a-ti, tes-a-ti).
sing. | plur. | |
---|---|---|
ind. pres. | 1.-ám 2.-áš 3.-á | 1.-áme 2.-áte 3.-ají |
pres. transgr. | m.-aje f. n. -ajíc | m. f. n.-ajíce |
imp. | 2. 3.-ej < †-aj | 1.-ejme 2.-ejte |
The verbs of this class are divided in two groups according to the original present stem suffix (1. *-a-je-, 2. *-je-).
The indicative present stem suffix -á- is a contraction of the original suffix *-a-je- (děl-á- < *dêl-a-je-). The 3rd person plural present indicative form as well as the present transgressive forms remain uncontracted (děl-a-jí < †děl-a-jú < *dêl-a-jǫtъ).
pers. | ind. pres. sing. | ind. pres. plur. | imper. sing. | imper. plur. |
---|---|---|---|---|
1. | dělám | děláme | — | dělejme |
2. | děláš | děláte | dělej | dělejte |
3. | dělá | dělají | (dělejž) | — |
participles | ||||
past | dělal dělala dělalo | dělali dělaly dělala | ||
pass. | dělán dělána děláno | děláni dělány dělána | ||
transgressives | ||||
pres. | dělaje | dělajíc | dělajíce | |
past | (u)dělav | (u)dělavši | (u)dělavše | |
infinitive | verbal noun | |||
dělati | dělání |
inf. | present stem forms | infinitive stem forms |
---|---|---|
konati | konám − konej – konaje | konal – (vy)konav – konán, konání |
chovati | chovám − chovej − chovaje | choval − (vy)chovav − chován, chování |
doufati | doufám − doufej − doufaje | doufal − (za)doufav − doufán, doufání |
ptáti (se) | ptám − ptej – ptaje | ptal – (ze)ptav – ptán, ptaní |
Some other verbs:
dbátiimpf.< †tbáti < *tъbati: dbám, dbej, dbaje — dbal, (nezane)dbav, dbán, dbání;
zanedbatiperf.: zanedbám, zanedbej, (zanedbávaje) — zanedbal, zanedbav, zanedbán, zanedbání;
znátiimpf.: znám, znej, znaje — znal, (po)znav, znán, (po-,vy-,do-,u-)znání;
poznatiperf.: poznám, poznej, (poznávaje) — poznal, poznav, poznán, poznání;
poznávatiimpf.: poznávám, poznávej, poznávaje — poznával, (poznav), poznáván, poznávání
nechatiperf.: nechám, nechej (nech), (nechávaje) — nechal, nechav, nechán, nechání;
nechávatiimpf.: nechávám, nechávej, nechávaje — nechával, (nechav), necháván, nechávání;
obědvatidenom. < *obêdъ: obědvám, obědvej, obědvaje — obědval, (po)obědvav, obědván, obědvání;
hráti< †jhráti < *jьgrati:obs. ind. hrám, hráš … hrají (replaced by hraji, hraješ …, see láti, Class III), hrej, hraje — obs. part. hral, hrali (replaced by hrál, hráli, see láti, Class III), (se)hrav, hrán, hraní;
-dolatiperf. (o-,z-,u-) : -dolám, -dolej, (-dolávaje) — -dolal, -dolav, -dolán, -dolání;
plácati (drncati, kecati, cucati, etc.) : plácám, plácej, plácaje — plácal, (u)plácav, plácán, plácání;
The original present stem suffix was *-je-, added directly to the consonantal primary stem (teš-e- < *tes-je-) and not *-a-je-. The new present stem suffix -á- in tes-á- is an analogy to děl-á- (see dělati in Group 1). The verbs of this group have two sets of the present stem forms (original teše and new tesá).
pers. | ind. pres. sing. | ind. pres. plur. | imper. sing. | imper. plur. |
---|---|---|---|---|
1. | tesám ∥ teši, tešu | tesáme ∥ tešeme | — | tesejme ∥ tešme |
2. | tesáš ∥ tešeš | tesáte ∥ tešete | tesej ∥ teš | tesejte ∥ tešte |
3. | tesá ∥ teše | tesají ∥ teší, tešou | (tešiž) | — |
participles | ||||
past | tesal tesala tesalo | tesali tesaly tesala | ||
pass. | tesán tesána tesáno | tesáni tesány tesána | ||
transgressives | ||||
pres. | tesaje ∥ teše | tesajíc ∥ tešíc | tesajíce ∥ tešíce | |
past | (vy)tesav | (vy)tesavši | (vy)tesavše | |
infinitive | verbal noun | |||
tesati | tesání |
• In the case of common verbs both the new present stem forms (tesá, tesej, etc.) and the original forms (teše, teš, etc.) are commonly in use (e.g. „češe si vlasy – česá ovoce“, „nakluše do práce – kůň klusá“, etc.).
• In the case of less common verbs the original present stem forms are mostly bookish or dialectal (e.g. „hlad tě opáše“, „břečka kyšíc proměňuje sloučenství“, „vykaše si rukávy“, etc.).
• The present indicative forms teši and teší (with endings -i < -u and -í < -ú) are bookish.
• The present transgressive forms are generally bookish, the forms teše, tešíc even more than tesaje, tesajíc.
• The infinitive stem forms are regular, formed according to děl-a-ti, maz-a-ti.
inf. | new forms → dělá | original forms → maže |
---|---|---|
česati | česám – česej – česaje | češi, češu, češeš … češí, češou – češ, češte – češe, češíc |
klusati | klusám – klusej – klusaje | kluši, klušu, klušeš … kluší, klušou – kluš, klušte – kluše, klušíc |
křesati | křesám – křesej – křesaje | křeši, křešu, křešeš … křeší, křešou – křeš, křešte – křeše, křešíc |
řezati | řezám – řezej – řezaje | řeži, řežu, řežeš … řeží, řežou – řež, řežte – řeže, řežíc |
lízati | lízám – lízej – lízaje | líži, lížu, lížeš … líží, lížou – liž, ližte – líže, lížíc |
hryzati | hryzám – hryzej – hryzaje | hryži, hryžu, hryžeš … hryží, hryžou – hryž, hryžte – hryže, hryžíc |
Some other verbs:hlásati : hlásá, hláše; — plesati : plesá, pleše; — kysati : kysá, kyše; — pásati (se) : pásá, páše (páchá, páše is a different verb) — kasati : kasá, kaše — kolísati : kolísá, kolíše; — knísati (se) : knísá, kníše; — klouzati : klouzá, klouže.
pers. | ind. pres. sing. | ind. pres. plur. | imper. sing. | imper. plur. |
---|---|---|---|---|
1. | hýbám ∥ hýbu hýbi | hýbáme ∥ hýbeme | — | hýbejme hybme |
2. | hýbáš ∥ hýbeš | hýbáte ∥ hýbete | hýbej hyb | hýbejte hybte |
3. | hýbá ∥ hýbe | hýbají ∥ hýbou hýbí | (hybiž) | — |
participles | ||||
past | hýbal hýbala hýbalo | hýbali hýbaly hýbala | ||
pass. | hýbán hýbána hýbáno | hýbáni hýbány hýbána | ||
transgressives | ||||
pres. | hýbaje hýbě | hýbajíc hýbíc | hýbajíce hýbíce | |
past | (za)hýbav | (za)hýbavši | (za)hýbavše | |
infinitive | verbal noun | |||
hýbati | hýbání |
• The new present indicative forms (hýbá, etc.) and the original forms (hýbe, etc.) are equally frequent.
• The original present indicative forms hýbi and hýbí (with endings -i < -u and -í < -ú) are obsolete.
• The original present transgressive forms (hýbě, hýbíc, etc.) are obsolete.
• The original imperative forms (hyb, hybte, etc.) are obsolete with some exceptions (e.g. syp, plav).
• The infinitive stem forms are regular, formed according to děl-a-ti, maz-a-ti.
inf. | new forms → dělá | original forms → maže |
---|---|---|
dlabati | dlabám – dlabej – dlabaje | dlabu, dlabeš, dlabe … dlabou – dlab, dlabte |
klepati | klepám – klepej – klepaje | klepu, klepeš, klepe … klepou – klep, klepte |
kopati | kopám – kopej – kopaje | kopu, kopeš, kope … kopou |
koupati | koupám – koupejte – koupaje | koupu, koupeš, koupe … koupou |
sypati | sypám – sypej – sypaje | sypu, sypeš, sype … sypou – syp, sypte |
Some other verbs:škrabati (or škrábati) : škrabá, škrabe; – drápati : drápá, drápe; – chrápati : chrápá, chrápe; – dupati : dupá, dupe; – loupati : loupá, loupe; – rýpati : rýpá, rýpe; – štípati : štípá, štípe; – šlapati : šlapá, šlape; – chápati : chápá, chápe; – sápati : sápá, sápe; – skřípati : skřípá, skřípe; – šlapati : šlapá, šlape; – tápati : tápá, tápe; – dřímati : dřímá, dříme; – klamati : klamá, klame; – lámati : lámá, láme; – plavati : plavá, plave.
pers. | ind. pres. sing. | ind. pres. plur. | imper. sing. | imper. plur. |
---|---|---|---|---|
1. | orám ∥ oři, ořu | oráme ∥ ořeme | — | orejme ∥ ořme |
2. | oráš ∥ ořeš | oráte ∥ ořete | orej ∥ oř | orejte ∥ ořte |
3. | orá ∥ oře | orají ∥ oří, ořou | oř, ořiž | — |
participles | ||||
past | oral orala oralo | orali oraly orala | ||
pass. | orán orána oráno | oráni orány orána | ||
transgressives | ||||
pres. | oraje ∥ oře | orajíc ∥ oříc | orajíce ∥ oříce | |
past | (do)orav | (do)oravši | (do)oravše | |
infinitive | verbal noun | |||
orati | orání |
• The original present stem forms are generally less frequent, in some cases they are archaic or dialectal („nemajíce sobě zač chleba kúpiti, chodili po domích žebříce“, „proč se v tom šťářeš?“).
• The present indicative forms oři and oří (with endings -i < -u and -í < -ú) are bookish („polí svých oří“).
• The infinitive stem forms are regular, formed according to děl-a-ti, maz-a-ti.
inf. | new forms → dělá | original forms → maže |
---|---|---|
kárati | kárám – kárej – káraje | káři, kářu, kářeš … káří, kářou – káře, káříc |
párati | párám – párej – páraje | páři, pářu, pářeš … páří, pářou – páře, páříc |
skuhrati | skuhrám – skuhrej – skuhraje | arch. skuhři, skuhřu, skuhřeš … skuhří, skuhřou – skuhře, skuhříc |
žebrati | žebrám – žebrej – žebraje | arch. žebři, žebřu, žebřeš … žebří, žebřou – žebře, žebříc |
žehrati | žehrám – žehrej – žehraje | arch. žehři, žehřu, žehřeš … žehří, žehřou – žehře, žehříc |
chrchlati | chrchlám – chrchlej – chrchlaje | chrchli, chrchlu, chrchleš … chrchlí, chrchlou – chrchle, chrchlíc |
stonati | stonám – stonej – stonaje | stůni, stůňu < †stóňu , stůněš … stůní, stůňou – stůně, stůníc |
Some other verbs:škemrati : škemrá, škemře; – krákorati : krákorá, krákoře; – čabrati : čabrá, čabře; – šťárati : šťárá, šťáře; – babrati : babrá, babře; – (s)bírati : (s)bírá, (s)bíře; – (u)mírati : (u)mírá, (u)míře impf. (umře is perf.); – (za)vírati : (za)vírá, (za)víře impf. (zavře is perf.); – plápolati : plápolá, plápole; – bublati : bublá, buble; – huhlati : huhlá, huhle; – dudlati : dudlá, dudle; – brblati : brblá, brble; – frflati : frflá, frfle.
Examples of using original forms:„ktož uoře (< óře) chtě bohat býti“ — „ten [kůň] vždy vůře“ — „zemí našich nevořeme“ — „jimi [voly] rolí oříce [Egypťané]“ — „ti, kdo pod rouškou horlivosti jiné káří“ — „co žehřeš proti snoubenci svému?“ — „žehří naň všickni“ — „Priamus proti Eneášovi žehře (= žehraje) takto vece“ — „písně svoje skuhřeme“ — „skuhřete, že zle zní naše řeč“ — „pyšný žebrák nic nevyžebře“ — „v zimě žebřú“ — „máš křídla, že krákořeš?“ — „kuře krákoře“ — „ženy jako slepice krákoří“ — „co se s tím babřeš?“ — „škemře o pochopení“ — „šťáře se v uchu“ — „koně kašlou, chrchlí“ — „ve škole všichni chrchlou“.
pers. | ind. pres. sing. | ind. pres. plur. | imper. sing. | imper. plur. |
---|---|---|---|---|
1. | pykám pyči | pykáme pyčeme | — | pykejme pyčme |
2. | pykáš pyčeš | pykáte pyčete | pykej pyč | pykejte pyčte |
3. | pyká pyče | pykají pyčí | pyč, pyčiž | — |
participles | ||||
past | pykal pykala pykalo | pykali pykaly pykala | ||
pass. | pykán pykána pykáno | pykáni pykány pykána | ||
transgressives | ||||
pres. | pykaje pyče | pykajíc pyčíc | pykajíce pyčíce | |
past | (od)pykav | (od)pykavši | (od)pykavše | |
infinitive | verbal noun | |||
pykati | pykání |
• The original present stem forms are generally less frequent, in most cases they are bookish or dialectal (e.g. „stýště se duši mé v životě mém“, „nešlechetník nešlechetnost páše“, „matka hrůzou sotva dýše“, „zajíc v lese, a on rožeň strouže“ — „co se mne týče“= as far as I am concerned (fixed expression) — „když jde pomalu, tak kulže“, „co to říčete?“, „malá furt fňuče“).
• In the case of the verb pykati the original present stem forms are very archaic (e.g. „jeho [Husovy] smrti velmi pyčí = litují“, „pyčtež mne panny a šlechetné panie = litujtež“, „minulých věcí nepyč = nelituj“).
• The infinitive stem forms are regular, formed according to děl-a-ti, maz-a-ti.
inf. | new forms → dělá | original forms → maže |
---|---|---|
týkati (se) | týkám – týkej – týkaje | týči, týčeš, týče … týčí – týče, týčíc |
stýskati | stýskám – stýskej – stýskaje | stýšti < †stýšču, stýštěš, stýště … stýští – stýště, stýštíc < †stýščúc |
strouhati | strouhám – strouhej – strouhaje | strouži, stroužeš, strouže … strouží – strouže, stroužíc |
dýchati | dýchám – dýchej – dýchaje | dýši, dýšeš, dýše … dýší – dýše, dýšíc |
Some other verbs:blýskati (se) : blýská, blýště (*-sk-je- > -ště-); — lákati : láká, láče; — kdákati : kdáká, kdáče; — krákati : kráká, kráče; — kvákati : kváká, kváče; — říkati : říká, říče; — smýkati : smýká, smýče; — stříkati : stříká, stříče; — soukati < súkati: souká, souče (dial. súče); — tleskati : tleská, tleště; — výskati : výská, výště; — získatiperf. < †jískati < *jьskati(= hledati): získá, zíště (†jíště = hledá); — kulhati : kulhá, kulže; — páchati : páchá, páše (pásá, páše is a different verb); — dial.brkati : brká, brče; — fňukati : fňuká, fňuče.
pers. | ind. pres. sing. | ind. pres. plur. | imper. sing. | imper. plur. |
---|---|---|---|---|
1. | trestám tresci | trestáme tresceme | — | trestejme tresceme |
2. | trestáš tresceš | trestáte trescete | trestej tresci | trestejte trescete |
3. | trestá tresce | trestají trescí | tresci, tresciž | — |
participles | ||||
past | trestal trestala trestalo | trestali trestaly trestala | ||
pass. | trestán trestána trestáno | trestáni trestány trestána | ||
transgressives | ||||
pres. | trestaje tresce | trestajíc trescíc | trestajíce trescíce | |
past | (po)trestav | (po)trestavši | (po)trestavše | |
infinitive | verbal noun | |||
trestati < †tresktati < *trъskъtati | trestání |
• The original present stem forms are either archaic or dialectal (e.g. „padělání se tresce dle zákona“, „vězeň svou pověst šepce dál“, „žabí havěď v potoce pohřební píseň skřehoce“, „komoňové lační boje řehcí“ — „co tady léceš?“, „do úla jim lécou aj vosy“, „husy gagocú“).
• After losing iotation the imperative forms tresceme, trescete < †treskcěme, treskcěte and the present transgressive form tresce < †treskcě became homophonous with some indicative forms. Transition to the new forms has solved the problem.
• The infinitive stem forms are regular, formed according to děl-a-ti, maz-a-ti.
inf. | new forms → dělá | original forms → maže |
---|---|---|
reptati | reptám – reptej – reptaje | repci, repceš, repce … repcí – repci, repcete < †repcěte – repce < †repcě, repcíc |
řehtati | řehtám – řehtej – řehtaje | řehci, řehceš, řehce … řehcí – řehci, řehcete – řehce, řehcíc |
šeptati | šeptám – šeptej – šeptaje | šepci, šepceš, šepce … šepcí – šepci, šepcete – šepce, šepcíc |
metati | metám – metej – metaje | meci, meceš, mece … mecí – mec, mecte – mece, mecíc |
hlodati | hlodám – hlodej – hlodaje | hlozi, hlozeš, hloze … hlozí – hloz, hlozte – hloze, hlozíc |
Some other verbs:blekotati : blekotá, blekoce; — breptati : breptá, brepce; — drkotati : drkotá, drkoce; — hrkotati : hrkotá, hrkoce; — chechtati (se) : chechtá, chechce; — chlemtati : chlemtá, chlemce; — chrochtati : chrochtá, chrochce; — chytati : chytá, chyce (only dial.); — jektati : jektá, jekce; — klevetati : klevetá, klevece; — kloktati : kloktá, klokce; — klokotati : klokotá, klokoce; — klopotati : klopotá, klopoce; — kutati : kutá, kuce (only dial.); — lechtati : lechtá, lechce; — leptati : leptá, lepce; — létati : létá, léce; — lopotati : lopotá, lopoce; — mihotati : mihotá, mihoce; — řehotati : řehotá, řehoce; — skřehotati : skřehotá, skřehoce; — soptati : soptá, sopce; — štěbetati < †ščebetati: štěbetá, štěbece; — troskotati (se) : troskotá, troskoce; — třepotati : třepotá, třepoce; — hvízdati : hvízdá, hvíždě (*-zd-je- > -ždě-).
The verbs with an athematic present stem (být, dáti, jísti, věděti) and míti.
pers. | pres. sg. | pres. pl. | fut. sg. | fut. pl. | imper. sg. | imper. pl. |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | jsem | jsme | budu | budeme | — | buďme |
2. | jsi | jste | budeš | budete | buď | buďte |
3. | je, jest | jsou | bude | budou | buď, budiž | — |
participles | ||||||
past | byl byla bylo | byli byly byla | ||||
pass. | byt byta byto | byti byty byta | ||||
transgressives | ||||||
pres. | jsa | jsouc | jsouce | |||
past | byv | byvši | byvše | |||
infinitive | inf. stem | verbal noun | — | |||
býti | by- | bytí |
pers. | ind. pres. sg. | ind. pres. pl. | imper. sg. | imper. pl. |
---|---|---|---|---|
1. | dám | dáme | — | dejme |
2. | dáš | dáte | dej | dejte |
3. | dá | dají dadí | dej, dejž | — |
participles | ||||
past | dal dala dalo | dali daly dala | ||
pass. | dán dána dáno | dáni dány dána | ||
transgressives | ||||
pres. | daje dada | dajíc dadouc | dajíce dadouce | |
past | (vy)dav | (vy)davši | (vy)davše | |
infinitive | inf. stem | verbal noun | — | |
dáti | da- | dání |
pers. | ind. pres. sg. | ind. pres. pl. | imper. sg. | imper. pl. |
---|---|---|---|---|
1. | jím | jíme | — | jezme |
2. | jíš | jíte | jez | jezte |
3. | jí | jedí | jez, jeziž | — |
participles | ||||
past | jedl jedla jedlo | jedli jedly jedla | ||
pass. | jeden jedena jedeno | jedeni jedeny jedena | ||
transgressives | ||||
pres. | jeda | jedouc | jedouce | |
past | (do)jed | (do)jedši | (do)jedše | |
infinitive | inf. stem | verbal noun | — | |
jísti | jed- | jedení |
pers. | ind. pres. sg. | ind. pres. pl. | imper. sg. | imper. pl. |
---|---|---|---|---|
1. | vím | víme | — | vězme |
2. | víš | víte | věz | vězte |
3. | ví | vědí | věz, věziž | — |
participles | ||||
past | věděl věděla vědělo | věděli věděly věděla | ||
pass. | věděn věděna věděno | věděni věděny věděna | ||
transgressives | ||||
pres. | věda | vědouc | vědouce | |
past | (z)věděv | (z)věděvši | (z)věděvše | |
infinitive | inf. stem | verbal noun | — | |
věděti | vědě- | vědění |
pers. | ind. pres. sg. | ind. pres. pl. | imper. sg. | imper. pl. |
---|---|---|---|---|
1. | mám | máme | — | mějme |
2. | máš | máte | měj | mějte |
3. | má | mají | měj, mějž | — |
participles | ||||
past | měl měla mělo | měli měly měla | ||
pass. | (jměn, jmín < jmien) | |||
transgressives | ||||
pres. | maje | majíc | majíce | |
past | (po)měv (se) | (po)měvši (se) | (po)měvše (se) | |
infinitive | inf. stem | verbal noun | — | |
míti < jmieti | (j)mě- | jmění |
The passive participles jměn, jmín, etc. are archaic ("blázen, mlče, za moudrého jmín bývá").
The verb přísti demonstrates a regular root vowel mutation (umlaut) in the roots in which the original Protoslavic root vowel was -ę- (nasal ẽ):
pers. | ind. pres. sing. | ind. pres. plur. | imper. sing. | imper. plur. |
---|---|---|---|---|
1. | přadu | předeme | — | přeďme |
2. | předeš | předete | přeď | přeďte |
3. | přede | přadou | přeď (přediž) | — |
participles | ||||
past | přadl přadla přadlo | předli (sic!) přadly přadla | ||
pass. | předen předena předeno | předeni předeny předena | ||
transgressives | ||||
pres. | přada | přadouc | přadouce | |
past | (u)přad | (u)předši | (u)předše | |
infinitive | verbal noun | |||
přísti | předení | |||
N.B. | This is not a conjugation type: přísti and másti are conjugated like vésti (vede), and třásti like nésti (nese). |
However the regular pattern shown in the table has been eventually corrupted. New umlauted forms have been created by analogy, albeit there was no reason for umlaut (e.g. předu, předl, etc.). Nowadays both original and new forms are in use, with different, regionally dependent frequency. The following table shows the forms that are preferred by majority of the Czech speakers:
inf. | ind. pres. | imper. | pres. tr. | part. | past tr. | noun |
---|---|---|---|---|---|---|
přísti1) | předu, předeš | přeď, přeďte | předa | předl, předen | (u)před | předení |
másti2) | matu, mateš | mať, maťte | mata | mátl, maten | (z)mát | matení |
třásti | třesu, třeseš | třes, třeste | třesa | třásl, třesen | (za)třás | třesení |
zábsti3) | zebu, zebeš | zeb, zebte | zeba | zábl, (zeben) | (za)záb | zebení |
1) all forms in common use are umlauted; non-umlauted forms are used only sporadically („přadlena každý den přadla“)
2) no umlauted forms are used nowadays; the umlauted verbal noun změtení is bookish („babylonské změtení jazyků“)
3) the umlauted infinitive zíbst is regional as well as the non-umlauted form zabou („zabou mě nohy“)
Bulgarian is an Eastern South Slavic language spoken in Southeast Europe, primarily in Bulgaria. It is the language of the Bulgarians.
Infinitive is a linguistics term for certain verb forms existing in many languages, most often used as non-finite verbs. As with many linguistic concepts, there is not a single definition applicable to all languages. The name is derived from Late Latin [modus] infinitivus, a derivative of infinitus meaning "unlimited".
The Finnish language is spoken by the majority of the population in Finland and by ethnic Finns elsewhere. Unlike the languages spoken in neighbouring countries, such as Swedish and Norwegian, which are North Germanic languages, or Russian, which is a Slavic language, Finnish is a Uralic language of the Finnic languages group. Typologically, Finnish is agglutinative. As in some other Uralic languages, Finnish has vowel harmony, and like other Finnic languages, it has consonant gradation.
In the Germanic languages, weak verbs are by far the largest group of verbs, and are therefore often regarded as the norm. They are distinguished from the Germanic strong verbs by the fact that their past tense form is marked by an inflection containing a, , or /ð/ sound rather than by changing the verb's root vowel.
The imperative mood is a grammatical mood that forms a command or request.
Verbs in the Finnish language can be divided into six main groups depending on the stem type, both for formal analysis and for teaching the language to non-native speakers. All six types have the same set of personal endings, but the stems assume different suffixes and undergo (slightly) different changes when inflected.
The continuous and progressive aspects are grammatical aspects that express incomplete action or state in progress at a specific time: they are non-habitual, imperfective aspects.
Lithuanian grammar retains many archaic features from Proto-Balto-Slavic that have been lost in other Balto-Slavic languages.
This article describes the conjugation and use of verbs in Slovene. Further information about the grammar of the Slovene language can be found in the article Slovene grammar.
In French, a verb is inflected to reflect its mood and tense, as well as to agree with its subject in person and number. Following the tradition of Latin grammar, the set of inflected forms of a French verb is called the verb's conjugation.
Proto-Indo-European verbs reflect a complex system of morphology, more complicated than the substantive, with verbs categorized according to their aspect, using multiple grammatical moods and voices, and being conjugated according to person, number and tense. In addition to finite forms thus formed, non-finite forms such as participles are also extensively used.
French conjugation refers to the variation in the endings of French verbs (inflections) depending on the person, tense and mood. Most verbs are regular and can be entirely determined by their infinitive form however irregular verbs require the knowledge of more than just the infinitive form known as the principal parts of which there are seven in French. With the knowledge of these seven principal parts of a verb one can conjugate almost all French verbs. However, a handful of verbs, including être, are highly irregular and the seven principal parts are not sufficient to conjugate the verb fully.
Eastern Lombard grammar reflects the main features of Romance languages: the word order of Eastern Lombard is usually SVO, nouns are inflected in number, adjectives agree in number and gender with the nouns, verbs are conjugated in tenses, aspects and moods and agree with the subject in number and person. The case system is present only for the weak form of the pronoun.
In linguistic morphology, a transgressive is a special form of verb. It expresses a concurrently proceeding or following action. It is considered to be a kind of infinitive, or participle. It is often used in Balto-Slavic languages. Syntactically it functions as an adverbial.
Sanskrit has inherited from its parent, the Proto-Indo-European language, an elaborate system of verbal morphology, much of which has been preserved in Sanskrit as a whole, unlike in other kindred languages, such as Ancient Greek or Latin. Sanskrit verbs thus have an inflection system for different combinations of tense, aspect, mood, voice, number, and person. Non-finite forms such as participles are also extensively used.
Icelandic is an inflected language. Icelandic nouns can have one of three grammatical genders: masculine, feminine or neuter. Nouns, adjectives and pronouns are declined in four cases and two numbers, singular and plural.
Verbs in Middle High German are divided into strong or weak verbs. Strong verbs indicate tense by a change in the quality of a vowel, while weak verbs indicate tense by the addition of an ending.
Old Norse has three categories of verbs and two categories of nouns. Conjugation and declension are carried out by a mix of inflection and two nonconcatenative morphological processes: umlaut, a backness-based alteration to the root vowel; and ablaut, a replacement of the root vowel, in verbs.
Italian verbs have a high degree of inflection, the majority of which follows one of three common patterns of conjugation. Italian conjugation is affected by mood, person, tense, number, aspect and occasionally gender.
Moroccan Arabic, also known as Darija (الدارجة), is the dialectal, vernacular form or forms of Arabic spoken in Morocco. It is part of the Maghrebi Arabic dialect continuum and as such is mutually intelligible to some extent with Algerian Arabic and to a lesser extent with Tunisian Arabic. It is spoken by 90.9% of the population of Morocco. While Modern Standard Arabic is used to varying degrees in formal situations such as religious sermons, books, newspapers, government communications, news broadcasts and political talk shows, Moroccan Arabic is the predominant spoken language of the country and has a strong presence in Moroccan television entertainment, cinema and commercial advertising. Moroccan Arabic has many regional dialects and accents as well, with its mainstream dialect being the one used in Casablanca, Rabat, Tangier, Marrakesh and Fez, and therefore it dominates the media and eclipses most of the other regional accents.